Saudska Arabie je nejvetsi producent odsolene vody z more (rikaji nektere zdroje). Udaj z roku 2006 hovori asi o jednom kubickem kilometru pitne vody za rok. U nas v KAUSTu mame vlastni odsolovaci stanici a v minulych dnech jsem tam byl na exkurzi, tak bych se rad podelil o nekolik zajimavosti.
Odsolovani morske vody se dela v zasade bud vyparovanim (tepelna metoda - anglicky je to popsano treba zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Multi-stage_flash_distillation) nebo filtrovanim vody (membranova metoda nebo take reverzni osmoza). Ve svete se vice pouziva tepelna metoda, ale membrany jsou energeticky sporivejsi (i kdyz kazde odsolovani je energeticky narocne a ochranci zivotniho prostredi z neho nejsou nijak nadseni; vcetne negativniho vlivu na zemedelstvi, kde se odsolenou vodou zavlazuje, aniz by rostliny dostavaly dost zivin; hodne tohle zkoumaji v Izraeli).
KAUST ma membranovou odsolovaci stanici s kapacitou az 42 000 kubickych metru vody (coz je 42 milionu litru) za den. Tedy aspon doufam, ze si ze skoly dobre pamatuji, ze kubicky meter ma tisic litru). Neyuziva se ale plna kapacita, bezne se denne produkuje asi 20 000 kubickych metru pitne vody. Voda se nasava z more a potrubim v delce asi jeden a pul kilometru se privadi do stanice. Je to velmi moderni provoz (konecne jako skoro vsechno v KAUSTu, nezapominejme, ze KAUST ma byt vykladni skrini, co vsechno kral zmuze). Zdejsi morska voda ma asi 42 gramu mineralu na tisic litru; vysledkem filtrace je pak pitna voda, ktera obsahuje ve stejnem poctu litru asi pul gramu mineralu (coz je mene nez mnohe lahvove vody). Pitna voda samozrejme uplne nez mineralu byt nemuze - to by se tezko hodila na pravidelne piti. Odsolovaci stanice i neco na konci do vody pridava (chlorizace aj.).
Sada membranovych filtru - srdce odsolovani |
Ptal jsem se, kolik to stoji a jak dlouho to trva. Presna delka procesu se tezko presne meri, protoze proces je kontinualni, ale je to pry asi 30 minut od chvile, co vodni kapka opusti Rude more a nez se objevi v mem kohoutku v kuchyni. Voda ovsem neproudi vzdy primo ze stanice do kohoutku, jsou zde taky zasobniky pro pripad vypadku. Zasoba ale staci jen maximalne na jeden den, protoze voda v zasobnicich rychle ztraci svou kvalitu (zname to vsichni: kdyz otevreme po delsi dobe kohoutek, radeji nechame vodu chvili "odtect").
A naklady? Energie na jeden kubicky meter vody (tedy tisic litru) tady stoji asi ctvrt dolaru. Musime ale jeste pripocitat naklady na mzdy, amortizaci zarizeni a dalsi operacni naklady - pak to dela jeden dolar na kubik. Kdyz to pronasobim: denne KAUST produkuje 20 tisic kubiku, plati tedy denne za vodu 20 tisic dolaru. Jeste ze mame tak bohateho krale.
Potrubi, kterym se odsolena voda rozvadi po kampusu university, je dlouhe 53 kilometru! A vsude je to tataz pitna voda: stejna v kohoutcich v kuchyni, tak ve sprchach a pro splachovani, ale i na zavlazovani deseti tisic datlovych palem, ktere tady po kampusu jsou a kde kazdy jednotlivy strom ma k sobe privedenu trubicku ze zavlazovaci vodou.
Zavlazovani v malem - ale vsude |
Zaverem drobnou perlicku: Behem exkurze, mimochodem velmi hezky pripravene, nam porad kladli na srdce, jak je vysledna voda zdrava, dobra, kvalita peclive hlidana (coz nijak nezpochybnuji) a ze bychom tedy meli klidne pit vodu z kohoutku, misto abychom si kupovali lahvovou vody. Na zaver exkurze nam pak v hale nabidli sklenice ovocneho dzuzu a - lahvovou vodu!