Taif - mesto ruzi

Taif (http://en.wikipedia.org/wiki/Taif) je pulmilionove mesto, rozlezle po kopcich jizne od nam nepristupne Mekky, ktere vubec na velke mesto nevypada. Ale tak je to s vetsinou arabskych mest, ktere jsem doposud videl.

O nasem vyletu do Taifu uz psala Jitka, ja bych se ted zminil podrobeji o jedne z hlavnich atrakci Taifu (vedle prijemneho klimatu, ktery v okoli vyuzivaji i kralove), kterymi je pestovani ruzi pro kosmeticky prumysl. Cerpam hlavne z anglickych stranek http://www.fragrantica.com/notes/Taif-Rose-115.html.

Kdyz projizdite Taifem, pruvodce se muze ukricet, kdyz spatrite ruzicku. Zdalo by se, ze je to mesto utopene v ruzich - rozhodne tomu napovidaji turisticke letaky. Takovy pocit jsem ale nemel. Sem tam se zelena par keriku ruzi, nekdy i na vetsi plose. Ale neni to tak, ze by oci prechazely premirou zelene. Vsechny ruzove (nebo se rika "ruzeci"?  :-) ) farmy nejsou ovsem jen ve meste samem, ale i v okolnich horach. Takze jsme mozna ty "oci prechazejici" vjemy minuli. Kazdopadne tady ale ruze jsou a manufaktury na jejich zpracovani take.

Taifska ruze (Taif Rose, Ward Taifi - Rosa damascena trigintipetala) je znama spise jako Damasska ruze (Damasc Rose), kterych je po svete (zejmena v Bulharsku a Turecku) nekolik variant: Podzimni damasska ruze (R. damascena sempervirens) a Damasska ruze Kazanlik (Rosa damascena trigintipetala). Je to maly, 1-2 metry vysoky trnity ker s drobnymi ruzovymi okvetnimi listky.

Neni uplne jasne, jak se Damasska ruze dostala do Taifu. Kvuli podobe s ruzi z bulharskeho udoli Kazalnik se ma zato, ze taifskou ruzi privezli z Balkanu Turci. Ale tato ruze, jejiz jmeno v turectine mimochodem znamena "vhodna pro destilacni kotlik", ma puvod v Persii (Iranu), kde v okoli Shirazu a Kashanu jsou velke plantaze techto ruzi. Takze mohla byt privezena do Taifu i odtamtud, nebo i z Indie.

To nejpodstatnejsi na taifske ruzi je jeji prijemna a silna vune, ktera ruzi predurcuje k vuyziti v kosmetice. Ruze se sklizeji v dubnu, kazdy den brzy rano, protoze ruze rozkveta za usvitu a je treba ji utrhnout drive nez vyjde slunce a denni horko znici jeji olej pouzivany na vyrobu "ruzove vody".

Na vyrobu 11 gramu (mini lahvicky) vonne tresti (anglicky "attar") je treba asi 40 tisic kvetu a prodava se pak za 400 dolaru. Pruvodci mluvi o teto tresti a take o ruzovem oleji. Nejsem si uplne jist, zda to je totez, ale rozhodne je to blizko. Vedle toho manufaktury take produkuji ruzovou vodu (rose water), ktera je uz daleko levnejsi (tretina litru za 2-3 dolary). Ruzovy olej ma (rikaji) mnohe terapeuticke ucinky, pomaha kde s cim, vcetne jako silne sexualni povzbuzovadlo nebo prostredek na zmirnovani psychologickych problemy zen v prechodu. Je vyraznou ingedienci arabskych parfemu. Ruzova voda je pouziva zevne ale take se pije.

Do destilacni manufaktury privazeji farmari kosiky ruzi. Ruze se spocitaji: nejprve se odpocita 25 kvitku. Ty se daji na vahu a vyvazi se, do rovna, dalsimi kvitky (ktere se tedy uz nemusi rucne pocitat). Obe misky vah se pak sesypou, takze mame ted (asi) 50 kvitku. Ty se daji zase na vahu a zase se dorovnaji a zase sesypou. Takze uz mame sto kvitku, pak 200, pak 400, atd. Timhle zpusobem se relativne rychle "spocita", kolik kvitku farmar do manufaktury privezl, a podle toho dostane zaplaceno. Nadoba velka asi jako nas chmelovy vertel se plati 70 rijaly (asi 20 dolaru).

Kvety se pak nasypou do kotle, prida se voda, vcetne ruzove vody z predeslych detsilace k obohaceni. Pod kotly se pak topi a kvitky se destiluji a vysledne pary se pak staceji do lahvi. Z povrchu se pak sbiraji gramy ruzoveho oleje (na olej se musi destilace opakovat, aby se ziskala vyssi koncentrace).

Kudy jsme jeli a kde Taif a okoli vlastne ve svete je, je videt z EveryTrailu.  Stejne fotky (plus nejake navic), ale prehledneji usporadane, jsou na rajceti: http://msenger.rajce.idnes.cz/Saudi_Arabia_-_Taif/.