Biblicka hora Sinaj

Vsechna tri zakladni euro-americka nabozenstvi, tedy judaismus, krestanstvi a islam, maji spolecny zaklad (vsechna se odvozuji od proroka Abrahama, proto se jim nekdy rika souhrnne "abrahamovska nabozenstvi"), a tedy i nektere spolecne milniky. Hora Sinaj (2285m) na sinajskem poloostrove je jednim z nich. Podle bible je to ta hora, kam si Mojzis dosel pro kamenne desky s Bozimi prikazanimi. Tak jsem se tam na jeden prodlouzeny vikend vydal take - konecne Egypt je odsud jen kousek "pres vodu".

Letel jsem pres Riyad, kde jsem se spojil s polskym kamaradem Marcinem (mlady speleolog, pracuje v Riyadu) a pokracovali jsme do Sharm el-Sheiku na jihu sinajskeho poloostrova. Je to letovisko, kam se leta z cele Evropy (dokonce i EasyJetem z Anglie), ale kde ted bylo dost prazdno - kvuli arabskym nepokojum v posledni dobe. Prodavaci suvenyru byli tedy jeste neodbytnejsi nez obvykle. Trochu mi vadilo, ze se tady mluvi skoro vic rusky nez arabsky. Obchody s nazvy v azbuce typy "Vsjo dlja oligarchov" mi sice vadily, ale chut na pivo a morske jidlo mi nevzaly.

Sharm el-Sheik je silne rusofilni

K hore Sinaj, ktera je po silnici asi 200 kilometru daleko, obvykle vyrazi autobusy ze Sharmu kolem jedenacte v noci, dorazi pod horu mezi jednou a druhou rano a vsichni v noci slapou nahoru, aby kolem pate uvitali novy den. My to udelali jinak. Odjeli jsme k hore uz v poledne a vystoupali na ni jeste za svetla, kdy bylo nejen videt krasne kolem, ale byli jsme tam v podstate sami. Nasli jsme si misto na ploche strese nejake stavbicky a spokojene usnuli ve spacakach, oslneni pouze tisicem hvezd. Vedeli jsme, ze - i pres pokles turistiky - k ranu prijdou navstevnici. Ale ze jich bude tolik, to nas prekvapilo. Najednou zjistuji, ze mi na karimatce sedi anglicka devcata, vedle Marcina se chouli spanelsky par, a to jsme byli na strese dostupne jen po spatnem zebriku. Odhaduji, ze na pomerne maly vrchol hory prislo cekat na vychod slunce vice nez 300 lidi. Normalne jich pry chodi i pres tisic.

Na vrcholu Mojzisovy hory - hory Sinaj

Nejsou to jen zvedavi turiste, mnozi jsou verici poutnici. Slysim kolem hodne mluvit polsky - a nejeden beduinsky prodavac suvenyru, nabizec pokryvek nebo pruvodce s velbloudem mluvi velmi dobre polsky.

Pomalu sestupujeme po 3700 skalnich "schodech pokani" k upati hory, kde je uz od ctvrteho stoleti recky ortodoxni klaster Svate Kateriny. Je to patrne nejstarsi krestansky klaster (o prvenstvi se s nim pre jeden klaster v pousti jizne od Kahiry) - ktery, diky zvlastnim dekretum poroka Mohameda a dalsich kalifu, prezil okolni svet islamu ve sve puvodni podobe. Ma bohatou knihovnu, ktera svou vzacnosti se radi na druhe misto za knihovnu ve Vatikanu. Mnisi zde dokonce uchovavali mnoho stoleti jednu kopii puvodniho rukopisu bible (byla napsana ve ctvrtem stoleti). Koncem devatenacteho stoleti ji ale od nich vymamil jeden nemecky univerzitni ucenec - pry, ze ji necha opsat. Nikdy ji ovsem nevratil. Kanon byl venovan ruskemu caru, z jehoz sbirek jej komunisti v roce 1933 prodali za 100 000 liber britskemu muzeu, kde je dodnes (a dodnes se ho mnisi od Svate Kateriny snazi dostat zpet).

Klaster Svate Kateriny

Klaster stoji na udajnem miste, kde se Mojzisovi dal Buh spatril v horicim keri, keri, ktery sice horel ale neshorel. Povesti a nejruznejsich vysvetleni je mnoho, mozna je termin "horici ker" jen chybou prekladatele hebrejskeho textu. At tak ci onak, cela hora Sinaj je opravdovym symbolem neceho trvaleho, neceho, co je schopno spojit dohromady jinak dost nesmiritelna nabozenstvi. Libilo se mi tam - a fotky jsou na rajceti:
http://msenger.rajce.idnes.cz/Egypt_-_Mount_Sinai/

Ve znameni Skorpiona

V pousti ziji skorpioni. KAUST je na kraji pouste. Ergo: i v KAUSTu mohou byt skorpioni.

Nedavno jeden takovy kousl (spise se ma rikat "bodl") sedmiletou dceru kamarada Heikkiho, kdyz si hrala v garazi. Nic vazneho se nestalo: dostala injekci proti-skorpionoveho sera a zustala pres noc na pozorovani v nemocnici. Vedlo to ale k vetsimu zajmu, jake vlastne skorpiony mame tady kolem sebe a jak jsou nebezpecni. Heikki, z pochopitelnych pohnutek, o tom sepsal cely clanek, z nehoz vybiram.

Horke a suche podnebi Saudske Arabie je pro skorpiony idealni. Ukryvaji se nejcasteji pod kameny nebo ve sterbinach, aktivni jsou hlavne v noci, nejcasteji za horkych letnich noci. Jedna studie shledala v severni pulce Saudske Arabie pomerne velky vyskyt bodnuti skorpionem: 15% venkovskeho obyvatelstava je behem deseti let aspon jednou bodnuto. A bez vaznych nasledku. Coz je sice uklidnujici, ale jsem ted rozhodne opatrnejsi pri spani ve stanu v pousti. Skorpion, ktery bodnul Heikkiho dceru, byl mlady a tudiz (zvlastne pak to rozmacknuti, kdyz ho zabijeli) tezko identifikovatelny. Ale nejspise slo o silne jedovateho zluteho skorpiona ("Leiurus quinquestriatus") - (obrazek z wikipedie):

Jen asi 1% ze vsech znamych druhu skorpionu je cloveku nebezpecnych. Na druhe strane ale mnohe druhy, co ziji prave v Saudske Arabii, jsou z rodu "Buthidae". Tyto druhy pouzivaji nebezpecny jed neurotoxin. Scorpioni bodnuti bud zasahuje svaly a krev nebo pusobi primo na nervovou soustavu (to je prave pripad neurotoxinu), coz muze vest k porucham vseho mozneho (zvyseny tlak, poruchy srdce, silny sok) - a to i nekolik hodin od incidentu.

Skorpioni jed je obvykle smesi silne aktivnich proteinu, jednim z nich je chlorotoxin. Neni bez zajimavosti, ze tento protein je predmetem farmakologickeho vyzkumu, protoze v nemocnem organizmu zabiji rakovinou napadene neoroglie, podpurne bunky neuronu v mozku.

Osvetleni ultrafialovym svetlem, skorpioni v noci fluoreskuji; proste jsou dobre videt. Na(ne)stesti mam takovou rucni UV-lampicku s sebou - a Heikki chce, abychom sli nekdy lovit v noci do pouste skorpiony, ze si udela sbirku. Napisu o tom vice, pokud to nastane :-)

Uplne zaverem si nemohu odpustit jedno foto. Pred nekolika lety jsem totiz v Cine na jedne hostine jedl smazene skorpiony! Je to pomerne draha pochoutka a ja to jedl jen proto, ze jsem byl s postupujicim vecerem uz mene soudny, ovlivnem silnym cinskym "baijiu", vsudepritomnou koralkou, ktera se pije vsude v Cine (a kamardi Brko a Akela, kdyz jsem jim tenkrat lahvinku prinesl, svorne prohlasili, ze jsem asi prinesl spise nejaky cistici prostredek). Na fotce je kolega, ale ja to delal stejne:

Al-Balad, stare mesto Dziddy

Pracuji a ziji blizko druheho nejvetsiho mesta Saudske Arabie, a pritom jsem o nem jeste nic zvlastniho nenapsal. Navstivil jsem sice jeho starou cast hned v prvnim mesici meho pobytu tady, ale to jsem jeste nemel zakoreneny cit, co vsechno a kde vsude mohu fotografovat, takze nebylo co ukazat. Nedavno jsme ale s Jitkou navstivili mesto znovu - a tentokrat se uz nijak nemirnili s focenim (tedy budov; fotit osoby mi porad jeste pripada zbytecne troufale).

Jeddah, cesky Džidda, ma neco pres tri miliony obyvatel, je to nejvetsi pristav na Rudem mori a po Riyadu nejvetsi mesto v Saudske Arabii. Kdykoliv ctete nejake srovnani s Riyadem, skoro vzdy z toho Jeddah vychazi vitezne: je to liberalnejsi mesto, horko je snesitelnejsi a poustni pisecne boure mene caste. Take tam jsou ovsem velke dopravni zacpy, sileni ridici a nic moc k videni. Vsude se stavi, velke prostory jsou volna mista pripravena na stavby, ale ted jsou pokryta skladkami vseho druhu.

Puvod jmena se vysvetluje bud proste - znamena to "pobrezi" - nebo, a pro svou zajimavost tenhle druhy vyznam je obvykle uprednostnen, je to odvozeno z arabskeho slova "jaddah", ktere znamena "babicka". Babicka proto, ze podle povesti je v meste hrob pramati Evy (tedy "babicky nas vsech"). Misto hrobu je presne urcene, coz vedlo dokonce k tomu, ze v roce 1975 nechali duchovni misto zalit betonem, protoze se tu poutnici stavovali a modlili se k Abrahamovi a jinym prorokum nez jen k proroku Mohamedovi. K me hanbe dluzno poznamenat, ze jsem se sam nesel na ten beton jeste podivat; snad priste.

Vykopavky dokladaji sidliste alespon z doby 500 pred zacatkem letopoctu, a nejspise i z z drivejsi doby. Blizkost k Mecce dava ovsem Jeddah moznost bohatnout z poutniku. Anglicka wikipedia ma mnoha dalsich podrobnosti.

Z hlediska turistiky jsou tam v zasade jen dve mista: velka fontana na brehu more (nejvyssi na svete, strika do vysky pres 300 metru; vidavam ji casto z letadla pri pristavani) a stare mesto Al-Balad. V budoucnu k tomu mozna pribude i (po nejaky cas) nejvyssi budova na svete - chteji tu postavit stavbu pres kilometr vysokou.

Al Balad je smes modernich obchodnich pruchodu a zbytku starych domu s drevenymi vystouplymi okenicemi. Vetsina takovych domu byla nejdrive zbourana nebo modernizovana, a teprve pocatkem devadesatych let minuleho stoleti se zacalo se zachranou toho, co jeste zbylo. Ale na fotografiich na rajceti je videt, ze stav je porad dost ubohy:
http://msenger.rajce.idnes.cz/Saudi_Arabia_-_Jeddah/

Dluzno ale rici, ze ponicene chodniky a dlazba jsou zpusobeny letosnimi lednovymi povodnemi z privaloveho deste. Takove povodne se opakuji kazdy rok a vzdy jsou katastroficke, jak pro ulice mesta tak pro lidi.