Biblicka hora Sinaj

Vsechna tri zakladni euro-americka nabozenstvi, tedy judaismus, krestanstvi a islam, maji spolecny zaklad (vsechna se odvozuji od proroka Abrahama, proto se jim nekdy rika souhrnne "abrahamovska nabozenstvi"), a tedy i nektere spolecne milniky. Hora Sinaj (2285m) na sinajskem poloostrove je jednim z nich. Podle bible je to ta hora, kam si Mojzis dosel pro kamenne desky s Bozimi prikazanimi. Tak jsem se tam na jeden prodlouzeny vikend vydal take - konecne Egypt je odsud jen kousek "pres vodu".

Letel jsem pres Riyad, kde jsem se spojil s polskym kamaradem Marcinem (mlady speleolog, pracuje v Riyadu) a pokracovali jsme do Sharm el-Sheiku na jihu sinajskeho poloostrova. Je to letovisko, kam se leta z cele Evropy (dokonce i EasyJetem z Anglie), ale kde ted bylo dost prazdno - kvuli arabskym nepokojum v posledni dobe. Prodavaci suvenyru byli tedy jeste neodbytnejsi nez obvykle. Trochu mi vadilo, ze se tady mluvi skoro vic rusky nez arabsky. Obchody s nazvy v azbuce typy "Vsjo dlja oligarchov" mi sice vadily, ale chut na pivo a morske jidlo mi nevzaly.

Sharm el-Sheik je silne rusofilni

K hore Sinaj, ktera je po silnici asi 200 kilometru daleko, obvykle vyrazi autobusy ze Sharmu kolem jedenacte v noci, dorazi pod horu mezi jednou a druhou rano a vsichni v noci slapou nahoru, aby kolem pate uvitali novy den. My to udelali jinak. Odjeli jsme k hore uz v poledne a vystoupali na ni jeste za svetla, kdy bylo nejen videt krasne kolem, ale byli jsme tam v podstate sami. Nasli jsme si misto na ploche strese nejake stavbicky a spokojene usnuli ve spacakach, oslneni pouze tisicem hvezd. Vedeli jsme, ze - i pres pokles turistiky - k ranu prijdou navstevnici. Ale ze jich bude tolik, to nas prekvapilo. Najednou zjistuji, ze mi na karimatce sedi anglicka devcata, vedle Marcina se chouli spanelsky par, a to jsme byli na strese dostupne jen po spatnem zebriku. Odhaduji, ze na pomerne maly vrchol hory prislo cekat na vychod slunce vice nez 300 lidi. Normalne jich pry chodi i pres tisic.

Na vrcholu Mojzisovy hory - hory Sinaj

Nejsou to jen zvedavi turiste, mnozi jsou verici poutnici. Slysim kolem hodne mluvit polsky - a nejeden beduinsky prodavac suvenyru, nabizec pokryvek nebo pruvodce s velbloudem mluvi velmi dobre polsky.

Pomalu sestupujeme po 3700 skalnich "schodech pokani" k upati hory, kde je uz od ctvrteho stoleti recky ortodoxni klaster Svate Kateriny. Je to patrne nejstarsi krestansky klaster (o prvenstvi se s nim pre jeden klaster v pousti jizne od Kahiry) - ktery, diky zvlastnim dekretum poroka Mohameda a dalsich kalifu, prezil okolni svet islamu ve sve puvodni podobe. Ma bohatou knihovnu, ktera svou vzacnosti se radi na druhe misto za knihovnu ve Vatikanu. Mnisi zde dokonce uchovavali mnoho stoleti jednu kopii puvodniho rukopisu bible (byla napsana ve ctvrtem stoleti). Koncem devatenacteho stoleti ji ale od nich vymamil jeden nemecky univerzitni ucenec - pry, ze ji necha opsat. Nikdy ji ovsem nevratil. Kanon byl venovan ruskemu caru, z jehoz sbirek jej komunisti v roce 1933 prodali za 100 000 liber britskemu muzeu, kde je dodnes (a dodnes se ho mnisi od Svate Kateriny snazi dostat zpet).

Klaster Svate Kateriny

Klaster stoji na udajnem miste, kde se Mojzisovi dal Buh spatril v horicim keri, keri, ktery sice horel ale neshorel. Povesti a nejruznejsich vysvetleni je mnoho, mozna je termin "horici ker" jen chybou prekladatele hebrejskeho textu. At tak ci onak, cela hora Sinaj je opravdovym symbolem neceho trvaleho, neceho, co je schopno spojit dohromady jinak dost nesmiritelna nabozenstvi. Libilo se mi tam - a fotky jsou na rajceti:
http://msenger.rajce.idnes.cz/Egypt_-_Mount_Sinai/