pondělí 11. července 2011

Drive to bylo habesske cisarstvi

Kmenovi vladci, kralove a nakonec cisarove se postupne stridali ve vedeni tohoto velkeho africkeho uzemi, aby slovutny cisar Menelik v roce 1896 ohromil svet, kdyz porazil bez cizi (tedy britske ci francouzske) pomoci italske kolonialni sily. Bitva u Adwy byla jedna z ojedinelych africkych bitev, kdy mistni sily porazily kolonialni vojsko. Italove se ovsem vratily pred druhou svetovou valkou - zapani velmoce se zachovaly podobne jako v pripade Ceskoslovenska (a to tady byl blizko Suezky kanal a slo o pristup k rope). Etiopie (ano, to je ta zeme, o ktere je rec) byla okupovana az ro roku 1941, kdy ji osvobodili Britove, tehdy uz ve valce s Italii. Po valce nabyla zeme jako prvni africka zeme skutecnou nezavislost (vzdyt krome kratke italske okupace byla nezavisla uz davno), ale bohuzel spatne vedeni a tim i nesmirne hladomory zacatkem sedmdesatych let vedly k nastupu tzv. "Vyboru", sovetsky orietovane militantni strany, ktera v roce 1974 vyhlasila Etiopii socialistickym statem. A slo to jeste vice z kopce az do roku 1991. Ted maji v Addis Abebe muzeum nazvane "Rudy teror".

Hlavni mesto Addis Abeba (anglicky prekvapive jmenovane Addis Ababa) je od meho pusobiste jen trochu pres dve hodiny letu - a vizum se dava pri priletu, tedy zajimavy cil vikendoveho vyletu. Etiopie ma daleko zajimavejsi mista nez je Addis, ale na ta by vikend nestacil, zeme je velka.

Addis je typicke africke velkomesto: velky provoz aut, zadne chodniky, lide pletouci se mezi auty, hluk, smog. Ale take vyrazne dobre jidlo (to nejzajimavejsi je tzv. "Wat", masova a zeleninova michanice, silne korenena a podavana na nakyslych plackach "injera", ktere spise pripominaji houbu nebo zaclonovinu a jsou upecene ne z kukurice nebo psenice ale z travy miličky habešské. K tomu pivo (tady opravdu vsude a levne; je tu hodne Islamu, ale zije zde velmi rovnopravne s krestanstvim) nebo zdejsi specialitu, vino z medu (mrzi me, ale nejak jsem ho nesehnal ani na ochutnani). A ovsem prava etiopska kava, nejvetsi vyvozni artikl teto zeme. Popijim ji ve vyhlasene prodejne i kavarne "Tomoca". Ale to uz jsem na ceste do Narodniho muzea za mym hlavnim cilem: Lucy.

Lucy je nekolik stovek kosti tvoricich dohromady asi 40 procent kostry Australopiteka, hominida zijiciho asi pred 2 az 4 miliony let a uz chodiciho vzprimene na dvou nohach. Byla objevena v Etiopii v roce 1974 a je (spise byla) povazovana za predchudce dnesniho Homo sapiens. Dnes se uz vi, ze jeji misto ve vyvojovem stromu lidi je na jeho postranni vetvi (je to zobrazeno graficky na jedne z fotek na rajceti). Presto je to vyznamny nalez a nemohl jsem odolat, kdyz to mam tak blizko :-). Lucy je mala a v muzeu vystavuji jen kopie kosti, originaly chrani pred povetrim ve zvlastnim depozitari.

Par fotek z prijemneho vikendu je na rajceti: http://msenger.rajce.idnes.cz/Ethiopia_-_Addis_Ababa/.

neděle 10. července 2011

Kde se ropa meni v mrakodrapy

Navstivil jsem kratce, jen na vikend, Dubaj, coz znamena jak jmeno jednoho ze sedmi Spojenych Arabskych Emiratu (SAE nebo anglicky UAE) tak i jejich nejvetsi mesto. Spojene Arabske Emiraty jsou ve srovnani se Saudskou Arabii daleko mensi stat, ale lezi oba na Arabskem poloostrove, a velmi se Evropanum pletou. Dokonce se popletl vloni i celnik na Ruzynskem letisti, kdyz po me odpovedi, ze priletam ze Saudske Arabie, se s usmevem zeptal, jak se mi v Emiratech libi.


Jak SAE tak Saudska Arabie jsou muslimske zeme (jak take jinak mezi Araby), ale s velmi rozdilnym vykladem, co se smi a co se nesmi. Emiraty jsou silne liberalizovane a (skoro) vse, co pomaha obchodu, je dovoleno. Zeme lezi na pobrezi Perskeho zalivu a je tedy bohata na ropu. O penize tam tedy neni nouze a mistni Islam neprekazi v tom je pouzivat. Mene bohati, mozna i chudi, tam jiste jsou take, ale v Dubaji na ne narazite jen ztezi. Dubaj je velkolepa vyloha typu "Ukazte mi, co jste jeste nevideli, a my to tady udelame." Bylo to prvni misto, ktere jsem navstivil, kde jsem citil obludnost bohatstvi. Nejsem prehnane socialni, ale tady jsem mel chvilemi az pocit studu. Ale v jinych chvilich jsem jen obdivne ziral na mrakodrapy, cpal se dobrym jidlem a zaleval to (povolenym) predrazenym pivem.

Historicky vznikly Emiraty spojenim nekolika kmenu - tedy stejne jako Saudska Arabie - ale kmeny si zachovaly castecnou samostatnost v ramci urcite federace. Nikdo moc neveril, ze to takhle vydrzi, ale vydrzelo. Nejvice ropa tryska v Abu Dhabi, takze to je nejbohatsi Emirat a take hlavni mesto. Dubaj je nejvystavnejsi, nejturistictejsi, ale hlavni neni. Trochu tato dve mesta na sebe vrci, ale "co je dobre pro obchod...".

Vloni na podzim bylo v Dubaji nejvetsim hitem otevreni nejvyssi budovy sveta (tedy zatim nejvyssi). Je to Burj Khalifa, cesky Chalifova vez (162 pater, vrchol anteny ve vysce 828m). Je skutecne hezka (zvenku; vytahem jsem si nahoru nevyjel; pokud nejste objednani predem nebo nemate slevu od cestovky, stoji vytah pres sto dolaru). Technicky je to velmi zajimava stavba: musi resit problem pisecneho podlozi (stoji tedy na nekolika desitkach piliru, ktere sahaji az na pevnou skalu), moznych zemetreseni, nahleho pozaru i utoku teroristu (ano, i tady). Prostor kolem stavby je promenada s velkou fontanou, drahymi restauracemi, turisty a fotografy. Krome jidla tu nic nevypada arabsky - ty, ktere vidite pracovat, jsou z Filipin a jinych asijskych nebo africkych zemi. Dubaj je sice krasna, ale je to ten typ krasy "podivat se jednou a uz sem nemusim".

Ale ted se musim priznat k jednomu hrichu:


Ano, zalyzoval jsem si v nejvetsim halovem lyzarskem svahu. Venku ctyricet nad nulou, uvnitr jeden stupen pod nulou; v noci je tam minus deset, aby mohli pripravovat snih na dalsi den). Pujcite si vsechno, jen si musite prinest vlastni rukavice a cepici. Nejvyssi svah (na obrazku) ma prevyseni 60m, je 400 dlouhy a podle pruvodce ma hodnotu cerne sjezdovky. Tomu poslednimu ale neverte. Je to neco tak zvlastniho, ze jsem prekonal i svuj zmineny socialni ostych a na dve hodinky se stal "uzivatelem zbytneho". A libilo se mi to.

Skoncim poznamkou o Islamu. Jak jsem rekl, mnoho je tady dovoleno (alkohol je k mani, zeny smeji ridit auta, nemusi byt jen v cernem), mesit je daleko mene nez v Saudske Arabii. Ale moderni nadzemni dubajske metro, ktere jeste neni cele postavene, jsem v patek dopoledne pouzit nemohl. V patek dopoledne je totiz vzdy nejvetsi islamska tydenni spolecna modlitba (neco jako krestanska nedelni mse), kvuli ktere ani metro nejezdi, zacina provoz v patek az ve 14:00 hodin.

Fotky jsou na rajceti: http://msenger.rajce.idnes.cz/UAE_-_Dubai/.