Kde se ropa meni v mrakodrapy

Navstivil jsem kratce, jen na vikend, Dubaj, coz znamena jak jmeno jednoho ze sedmi Spojenych Arabskych Emiratu (SAE nebo anglicky UAE) tak i jejich nejvetsi mesto. Spojene Arabske Emiraty jsou ve srovnani se Saudskou Arabii daleko mensi stat, ale lezi oba na Arabskem poloostrove, a velmi se Evropanum pletou. Dokonce se popletl vloni i celnik na Ruzynskem letisti, kdyz po me odpovedi, ze priletam ze Saudske Arabie, se s usmevem zeptal, jak se mi v Emiratech libi.

Jak SAE tak Saudska Arabie jsou muslimske zeme (jak take jinak mezi Araby), ale s velmi rozdilnym vykladem, co se smi a co se nesmi. Emiraty jsou silne liberalizovane a (skoro) vse, co pomaha obchodu, je dovoleno. Zeme lezi na pobrezi Perskeho zalivu a je tedy bohata na ropu. O penize tam tedy neni nouze a mistni Islam neprekazi v tom je pouzivat. Mene bohati, mozna i chudi, tam jiste jsou take, ale v Dubaji na ne narazite jen ztezi. Dubaj je velkolepa vyloha typu "Ukazte mi, co jste jeste nevideli, a my to tady udelame." Bylo to prvni misto, ktere jsem navstivil, kde jsem citil obludnost bohatstvi. Nejsem prehnane socialni, ale tady jsem mel chvilemi az pocit studu. Ale v jinych chvilich jsem jen obdivne ziral na mrakodrapy, cpal se dobrym jidlem a zaleval to (povolenym) predrazenym pivem.

Historicky vznikly Emiraty spojenim nekolika kmenu - tedy stejne jako Saudska Arabie - ale kmeny si zachovaly castecnou samostatnost v ramci urcite federace. Nikdo moc neveril, ze to takhle vydrzi, ale vydrzelo. Nejvice ropa tryska v Abu Dhabi, takze to je nejbohatsi Emirat a take hlavni mesto. Dubaj je nejvystavnejsi, nejturistictejsi, ale hlavni neni. Trochu tato dve mesta na sebe vrci, ale "co je dobre pro obchod...".

Vloni na podzim bylo v Dubaji nejvetsim hitem otevreni nejvyssi budovy sveta (tedy zatim nejvyssi). Je to Burj Khalifa, cesky Chalifova vez (162 pater, vrchol anteny ve vysce 828m). Je skutecne hezka (zvenku; vytahem jsem si nahoru nevyjel; pokud nejste objednani predem nebo nemate slevu od cestovky, stoji vytah pres sto dolaru). Technicky je to velmi zajimava stavba: musi resit problem pisecneho podlozi (stoji tedy na nekolika desitkach piliru, ktere sahaji az na pevnou skalu), moznych zemetreseni, nahleho pozaru i utoku teroristu (ano, i tady). Prostor kolem stavby je promenada s velkou fontanou, drahymi restauracemi, turisty a fotografy. Krome jidla tu nic nevypada arabsky - ty, ktere vidite pracovat, jsou z Filipin a jinych asijskych nebo africkych zemi. Dubaj je sice krasna, ale je to ten typ krasy "podivat se jednou a uz sem nemusim".

Ale ted se musim priznat k jednomu hrichu:

Ano, zalyzoval jsem si v nejvetsim halovem lyzarskem svahu. Venku ctyricet nad nulou, uvnitr jeden stupen pod nulou; v noci je tam minus deset, aby mohli pripravovat snih na dalsi den). Pujcite si vsechno, jen si musite prinest vlastni rukavice a cepici. Nejvyssi svah (na obrazku) ma prevyseni 60m, je 400 dlouhy a podle pruvodce ma hodnotu cerne sjezdovky. Tomu poslednimu ale neverte. Je to neco tak zvlastniho, ze jsem prekonal i svuj zmineny socialni ostych a na dve hodinky se stal "uzivatelem zbytneho". A libilo se mi to.

Skoncim poznamkou o Islamu. Jak jsem rekl, mnoho je tady dovoleno (alkohol je k mani, zeny smeji ridit auta, nemusi byt jen v cernem), mesit je daleko mene nez v Saudske Arabii. Ale moderni nadzemni dubajske metro, ktere jeste neni cele postavene, jsem v patek dopoledne pouzit nemohl. V patek dopoledne je totiz vzdy nejvetsi islamska tydenni spolecna modlitba (neco jako krestanska nedelni mse), kvuli ktere ani metro nejezdi, zacina provoz v patek az ve 14:00 hodin.

Fotky jsou na rajceti: http://msenger.rajce.idnes.cz/UAE_-_Dubai/.