Kmenovi vladci, kralove a nakonec cisarove se postupne stridali ve vedeni tohoto velkeho africkeho uzemi, aby slovutny cisar Menelik v roce 1896 ohromil svet, kdyz porazil bez cizi (tedy britske ci francouzske) pomoci italske kolonialni sily.
Bitva u Adwy byla jedna z ojedinelych africkych bitev, kdy mistni sily porazily kolonialni vojsko. Italove se ovsem vratily pred druhou svetovou valkou - zapani velmoce se zachovaly podobne jako v pripade Ceskoslovenska (a to tady byl blizko Suezky kanal a slo o pristup k rope). Etiopie (ano, to je ta zeme, o ktere je rec) byla okupovana az ro roku 1941, kdy ji osvobodili Britove, tehdy uz ve valce s Italii. Po valce nabyla zeme jako prvni africka zeme skutecnou nezavislost (vzdyt krome kratke italske okupace byla nezavisla uz davno), ale bohuzel spatne vedeni a tim i nesmirne hladomory zacatkem sedmdesatych let vedly k nastupu tzv. "
Vyboru", sovetsky orietovane militantni strany, ktera v roce 1974 vyhlasila Etiopii socialistickym statem. A slo to jeste vice z kopce az do roku 1991. Ted maji v Addis Abebe muzeum nazvane "
Rudy teror".
Hlavni mesto Addis Abeba (anglicky prekvapive jmenovane Addis Ababa) je od meho pusobiste jen trochu pres dve hodiny letu - a vizum se dava pri priletu, tedy zajimavy cil vikendoveho vyletu. Etiopie ma daleko zajimavejsi mista nez je Addis, ale na ta by vikend nestacil, zeme je velka.
Addis je typicke africke velkomesto: velky provoz aut, zadne chodniky, lide pletouci se mezi auty, hluk, smog. Ale take vyrazne
dobre jidlo (to nejzajimavejsi je tzv. "
Wat", masova a zeleninova michanice, silne korenena a podavana na nakyslych plackach "
injera", ktere spise pripominaji houbu nebo zaclonovinu a jsou upecene ne z kukurice nebo psenice ale z travy
miličky habešské. K tomu pivo (tady opravdu vsude a levne; je tu hodne Islamu, ale zije zde velmi rovnopravne s krestanstvim) nebo zdejsi specialitu, vino z medu (mrzi me, ale nejak jsem ho nesehnal ani na ochutnani). A ovsem prava etiopska kava, nejvetsi vyvozni artikl teto zeme. Popijim ji ve vyhlasene prodejne i kavarne "
Tomoca". Ale to uz jsem na ceste do Narodniho muzea za mym hlavnim cilem:
Lucy.
Lucy je nekolik stovek kosti tvoricich dohromady asi 40 procent kostry Australopiteka, hominida zijiciho asi pred 2 az 4 miliony let a uz chodiciho vzprimene na dvou nohach. Byla objevena v Etiopii v roce 1974 a je (spise byla) povazovana za predchudce dnesniho Homo sapiens. Dnes se uz vi, ze jeji misto ve vyvojovem stromu lidi je na jeho postranni vetvi (je to zobrazeno graficky na
jedne z fotek na rajceti). Presto je to vyznamny nalez a nemohl jsem odolat, kdyz to mam tak blizko :-). Lucy je mala a v muzeu vystavuji jen kopie kosti, originaly chrani pred povetrim ve zvlastnim depozitari.
Par fotek z prijemneho vikendu je na rajceti:
http://msenger.rajce.idnes.cz/Ethiopia_-_Addis_Ababa/.
Žádné komentáře:
Okomentovat