Dilmun, Tylos, Bahrajn...

...to jsou jmena davana v ruznych obdobich malemu ostrovnimu kralovstvi v Golfskem zalivu, vychodne od Saudske Arabie. Expati (jak se tady rika nam, co pracujeme v zahranici) ze Saudske Arabie ho casto ovsem nazyvaji proste "Saudi Bar" (saudska hospoda). To proto, ze jsou zde hospody a bary, jako ostatne kdekoliv na svete, ovsem s vyjimkou Saudske Arabie. Expati pracujici pro saudsky ropny prumysl (ropna pole jsou vetsinou na vychodnim pobrezi Arabie) to sem maji blizko (necelou hodinku autem pres moderni most spojujici ostruvek s arabskou pevninou). Ja to tak jednoduche bohuzel nemam, protoze pracuji na zapadnim pobrezi, tak jsem si sem jen zaletel na vikend.

Bahrajn je bohatym ostrovem uz od pradavna. Nejdrive (hovorim o dobe bronzove a kolem) profitoval z obchodu s omanskou medi, pak vseobecne z obchodu (v dobe Alexandra Velikeho byl zde i znacny recky vliv; z te doby pochazi i recke jmeno ostrova Tylos), pozdeji zacaly vynaset perly, pro jejichz vznik je vyhodne melke more kolem ostrova, a kdyz kolem tricatych let minuleho stoleti zacal perlovy prumysl upadat (protoze zacaly prevladat umele perlove farmy v Japonsku a jinde), nasla se ropa. V roce 1932 zahajila uprostred ostrova uplne prvni ropna pumpa v Arabii - a svet se pres noc zmenil, a to nejen pro Bahrajn.

Hlavni mesto Bahrajnu se jmenuje Manama, ale ostrov je tak maly, ze letadla proste letaji "do Bahrajnu" a ne "do Manamy" (kod letiste je BAH). Pujcil jsem si auto a ostrov jsem projizdel. Mesto je moderni, plne novych mrakodrapu a investic (Bahrajn moudre zacal rozvijet bankovni a komercni sektor v dobre predtuse, ze to s tou ropou porad nepujde), kdezto uprostred ostrova, v pousti, mate pocit, ze jste se bud omylem dostali do fabriky nebo do lomu. Potrubi, tezni veze a zasobniky ropy jsou vsude kolem.

Na jednom miste ponekud neskutecne pusobi tzv. "Strom zivota". Je to asi 400 let stary strom (mesquite, ani nevim, jak se mu rika cesky, ale Brko mi to povi), cnici uprostred pouste bez zjevneho vodniho zdroje. Ale on vodu ma, spodni vodu, on je totiz cely Bahrajn pry dost plny podzemni sladke vody. Tento strom je ale vyhledavany asi hlavne proto, ze povest rika, ze je to "Ten strom" z rajske zahrady. Ano, dokonce nekteri ucenci prinaseji urcite znamky, ze by Bahrajn opravdu mohl byt tim biblickym "rajem". V babylonskem eposu o Gilgamesovi je Dilmun (puvodni nazev Bahrajnu) popsan jako "domov boha moudrosti" a jako "zeme Sladke vody na dne morskem, domov bohyne Zeme". Navic jsou naznaky, ze hebrejska a summerska legenda o raji mohou vychazet z tehoz zdroje. Dnes je kazdopadne strom zivota obklopen ropnymi vezemi a v dobe, kdy jsem tam byl, kolem cvicili i vojaci. Kupodivu mezi nimi byly i zeny-vojacky. Nektere mely vlasy schovane pod typicky islamskym satkem, pres ktery pak byla nasazena vojenska khaki ksiltovka.

Islam je i v Bahrajnu oficialnim nabozenstvim, ale je rozumny. S prekvapenim jsem treba cetl o tom, ze spory mezi Shiity a Sunni (o kterych vime ted hlavne z frakcnich boju v Iraku) tady nejsou: vetsina obyvatelstava jsou Shiite, zatimco kralovska rodina jsou Sunniove. Proc to takhle nejde i jinde, ze?

Jeste jedna zajimavost: skoro 5 procent povrchu Bahrajnu zaujimaji pohrebni mohyly ("burial mounds"), kde se pohrbivalo uz pred nekolika tisici lety. Trosku mi nebylo jasne, proc nejsou vsechny uz rozebrane archeology - ale asi jich je prilis mnoho. Narodni muzeum v Maname (ktere je mimochodem skvele udelane) o nich ma mnohe podrobnosti, vcetne jejich modelu. Na okraji mesta ale takoveto pohrebni pole pusobi neskutecne:

Par fotek z vikendu v Bahrajnu je na rajceti: http://msenger.rajce.idnes.cz/Bahrain/.