Kazdym koncem neco noveho zacina...

Posledni taboreni v pousti

Nejak jsem se odmlcel. Ne ze by se veci nedály, ale nedály se nijak vyrazne. Zivot plynul v KAUSTu dal, ja jezdil obdivovat poust a spat pod hvezdami tam, kam nedosahne telefonni signal. A mezitim cas oponou trhnul a tady mi rekli, ze v Saudske Arabii clovek po sedesatce uz nema co pracovat, takze jsme se dohodli na ukonceni me smlouvy ke konci letosniho cervna. Musim priznat, ze jsem docela rad. Mit srdce tulaka je sice fajn, ale vychlazene pivo v prazske hospode nebo jiskrne vino v moravske vinotece ma take sve prednosti.

Nejvice se vtira otazka, zda to stalo za to zit pres tri roky v tak prapodivne zemi jako je Saudska Arabie. A ma takova univerzita jako KAUST tady budoucnost? Sel bych sem znovu, kdyby se cas opakoval?

Ano, stalo to za to. Ne, uz bych sem znovu nesel. Projel jsem Arabii, jak to jen slo (do Iraku a Syrie jsem si netroufl a na vylet do Iranu jsem nemel dost casu), a bylo to nezapomenutelne. Po chvili se ale i ta Arabie okouka; chtelo by to umet arabsky, aby clovek mohl nahlednout pod vrchni skorapku. Saudska Arabie je stredoveka zeme s civilizacnimi spotrebitelskymi navyky. A KAUST je uzasny pokrok (napr. je to jedina skola, kde je v Saudske Arabii koedukovane vyucovani), ale pokrok je to, pokud srovnavame s Arabii ci s Asii, ale uz to neni takova bomba, kdyz to srovname s evropskymi a americkymi universitami (ktere ovsem sam neznam, takze to berte s rezervou). Pro nasince neni spatne tu pobyt, ale asi by se tu mladi vedatori nemeli na moc dlouho zahrabat (i kdyz penize a infrastruktura, jako treba bydleni, jsou prikladne). Nastesti nejsem mlady vedator, takze tohle dilema nemusim resit. Pokud ctete anglicky, muzete si precist pekne (a dost objektivni; aspon dle meho nazoru) zhodnoceni KAUSTU zde: http://www.sciencemag.org/content/338/6112/1276.full. Clanek ma pripadny titul "Rostouci bolesti v pousti".

Tady je jeste par zajimavosti, ktere se udaly, nebo o kterych jsem slysel, od meho posledniho psani. Takove posledni tresnicky na saudsko-arabskem dortu.

S kamarady v Omanu

Letosniho ledna prileteli kamaradi do Omanu (protoze do Saudske Arabie nemohou; to je vec, ktera mne asi na Kralovstvi vadila nejvice), ja prejel poloostrov autem a vyrazili jsme na tydenni putovani krasnym Omanem. Prejezd autem byl zatim (a asi uz naporad) moje nejdelsi jizda - 2300 km (asi 30 hodin, vcetne cekani na formality na dvou hranicnich prechodech):

Projeli jsme napric omanske hory i prejeli pisecnou poust, obdivovali se obrovskym zelvam i racionalni simbioze omanskeho Islamu a turistiky. Fotky jsou na rajceti:

http://msenger.rajce.idnes.cz/Oman_-_Pres_pohori_Jebel_Shams/http://msenger.rajce.idnes.cz/Oman_-_Pres_poust_Wahiba_Sands/http://msenger.rajce.idnes.cz/Oman_-_Pres_pohori_Eastern_Hajar/http://msenger.rajce.idnes.cz/Oman_-_Wadi_Shab/http://msenger.rajce.idnes.cz/Oman_-_Muscat/

Arabska vlajka obsahuje verse Koranu

Arabsky text rika: Není boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok. 
Zelena barva pak je barvou Islamu. Na tom neni nic tak zvlastniho. Pisu to ale kvuli teto "zajimavosti": Vsichni v KAUSTu (tak jako i jinde ve svete) nosime svou identifikacni kartu, zavesenou na krku nebo u pasu. Snurky, na kterych karty visi, jsou ruzne. Nekteri (v podstate nahodne, jak to urednikum prislo pod ruku) maji (lepe receno do nedavna meli) snurky, na kterych je vysita saudsko-arabska vlajka. A nedavno zacali urednici tyto snurky stahovat proto, ze lide chodi na zachod a nosi tedy na krku text z Koranu i tam - a to se neslucuje s dobrymi mravy. Neskutecne, ze?

Fotografie osob jsou i v KAUSTu nepatricne

Kaligraficky strop mesity
v Muscatu, Oman

Malovane obrazy bohu, osob i zvirat nejsou zakazany primo Koranem, ale jsou velmi rozhodne odmitany texty, ktere Koran doplnuji (tzv. hadís, puvodne ustne dochovavane vypovedi o cinech proroka Mohameda). Mimochodem, proto je arabske umeni plne kaligrafie a bohatych kompozic geometrickych tvaru (co jineho taky umelcum na tvorbu zbyvalo). Tento trend je ovsem tezko udrzitelny ve svete, kde vladne televize a fotografie. Navic ruzne islamske skoly na to maji ruzny nazor.

Ohledne fotografii jsem nasel na Internetu jeden "zajimavy" nazor (ale neni to oficialni vyklad), ze Islam sice zakazuje rucne delane obrazy zijicich tvoru, ale fotografie do teto kategorie nepatri, protoze fotografie jsou jen odrazy svetla zachycene kamerou.

Pisu o tom proto, ze ani KAUST se tomuto problemu nevyhnul. Mame zde v kampusu supermarket, kde prodavaji i prumyslove zbozi, napr. nafukovaci bazenky pro deti. Na krabicich takovychto predmetu jsou casto vyvedeny obrazky matek, jak si hraji s detmi. Ale na tech krabicich v nasem supermarketu jsem si vsiml, ze tyto obrazky jsou seskrabany nebo fixkou zamalovany! Neuveritelne.

A jeste jeden priklad: Manzelka jednoho kolegy (Evropanka) se chtela zucastnit interni (jen v KAUSTu) fotograficke souteze se svou umeleckou kolazi. Jeji kolaz se skladala asi z dvou stovek miniaturnich fotek, spise fotecek. Ale jeji dilo nebylo do souteze prijato, protoze porotci objevili, ze na jedne z tech dvou set fotografii je i obrazek zeny, ktera ma tricko s kratkymi rukavy. Nevadila jim ta zena, ale ty rukavy.

Prednaska o budoucnosti sifrovani

A uplne zaverem jeden preslechnuty hovor. Nedavno tady v KAUSTu prednasel pomerne velmi (svetove) znamy znalec kryptografie o sifrovani vseobecne a o budoucnosti sifrovani v ere kvantovych pocitacu. Technicke detaily nejsou ted dulezite (ani jsem vetsinu uplne nepochopil); dulezite je, ze prednasejici si kladl otazku, zda bude nekdy mozne rici, ze existuje "nerozlustitelna sifra" nebo, zda bude mozne o kazde sifrovane zprave aspon vzdy zjistit, ze si ji precetl (behem jejiho prenosu) nekdo nepovolany.

Behem prestavky pak za lektorem prisel jeden arabsky student (byl to student KAUSTu, tedy obeznamen s jistou zvlastnosti KAUSTu v porovnani z jinymi saudsko-arabskymi skolami) a rekl mu, ze prece uz ted je jasne, ze uplne nerozlustitelna sifra byt nikdy nemuze, protoze je rozhodne jeden (zde se student vyznamne podival nad sebe), ktery vse umi precist a rozlustit. A jeste dodal, ze kazda sifra to bude mit tezke, protoze ji budou vzdy napadat džinové. Tak nevim, co o KAUSTu a jeho studentech bude tento lektor povidat ve svete.

نهاية - Konec

Takze tento clanek je poslednim pozdravem ze Saudske Arabie. Dekuji za vasi trpelivost s mou polozapomenutou cestinou (a s mou klavesnici bez hacku a carek). Prvniho cervence priletam po dvaadvaceti letech zpet do Ceska, abych tady uz v poklidu vyckal duchodu a uzil si krasy Ceska (bez komentare o krase ceske politicke sceny). إن شاء الله‎ - Inšalah, nebo-li "da-li buh" - s touto vetou se setkate v Arabii na kazdem kroku.

Ahoj, kamaradi