Nevyzadane reklamni SMSky

Jen kratka poznamka: Tak jako jinde i tady v Arabii se rozesilaji reklamni SMSky. Jsou v arabstine, takze je mohu videt az ted, co mam lepsi telefon, ktery mi uz zobrazuje arabske znaky. Vim, ze jsou to reklamni nesmysly, ale nekdy mi to neda a necham si arabsky text Googlem prelozit. Tady je jeden priklad; nazval bych to mozna nabozenska reklama.

Preklad je tento:

Now a week free .. Get the full video interpretation of the Koran by Sheikh Hubert. Send 1 to 605,656, the cost of service 5 riyals per week.

[Týden zdarma .. Získejte video výklad Koránu od sejka Huberta. Poslete "1" na cislo 605-656, cena je 5 rialu týdně.]

Jak proste, Watsone.

Vikend v sultanatu Oman

Ctvrtecni den (tedy nase vikendova "sobota") se chyli ke konci, horko je snesitelne, sedim na terase hotelu a popijim "Strongbow" cider, silne alkoholizovany jablecny most, tolik mi znamy z anglickych "pubs". Jsem na okraji hlavniho mesta Omanu s temer poetickym jmenem "Muscat". Jmeno ale zrejme nema co delat s ceskym muskatem - vedci se ani nedohodli, zda je z perstiny ci z arabstiny. Muze to znamenat skryte misto, dobry pristav, ale i rybarske site nebo silnou vuni. Je mi dobre a citim se jako tulak.

Sultanat Oman je bohata zeme se starodavnou historii. Uz pet tisic let pred nasim letopoctem se tu sbirala a obchodovala vonna pryskyrice ("frankincense"), silne aromaticky produkt ze stromu "kadidlovnik pravy". Preklad "kadidlo" je ale asi trochu jednostranny. V Arabii se tato pryskyrice spaluje ve zvlastnich ctverhrannych, nahoru se rozsirujicich miskach, aby vytvorila prijemnou naladu v dome. Posledni desetileti je zeme zase bohata kvuli rope. Ma ale stesti na sveho vladce: sultan Quaboos si sice nic neodpira (jedna z jeho tri jacht prave kotvi v zalivu a jeji velikost je srovnatelna s baltickymi ferries; Muscat ma osm sultanskych palacu) ale zaroven uz ctyricet let investuje do infrastruktury a do zlepseni zivota svych poddanych. Dari se mu to i proto, ze lide v Omanu jsou hrdi na svou minulost, jsou pracoviti a jsou radi, ze sultan podporuje mistni kmenove zvyky - aniz by se branil prinaset do zeme zadani pokrok. Zrejme se mu to, a to i v mezich Islamu, dari.

Zaletel jsem si sem jen na vikend - takze o zbytku Omanu vim jen z knih. Vypada to, ze bude stat za to se sem jednou vypravit na dele. Bohuzel autem z Arabie to nepujde, protoze mezi Omanem a Saudskou Arabii je tzv. "Empty Quarter", nejpustejsi poust na zemekouli, ridce obydlena jen beduiny a bez stalych silnic, o hranicnim prechodu uz nemluve vubec.

Tak jako v jinych arabskych zemich, krome Saudske Arabie, i v Omanu je mozne dostat pivo a jiny alkohol. Nabozenske citeni je sice silne, ale presto nejvetsi muscatska mesita, "Grande Mosque", je otevrena (mimo modlitebni cas) i turistum. A lide tu jsou opravdu mili a pohostinni. Jezdil jsem cely den po meste a okoli s mistnim pruvodcem a bylo mi s nim dobre. Par fotek je na rajceti:
http://msenger.rajce.idnes.cz/Muscat_Oman/.

Prejdi Jordan, reku vsech nadeji...

Za severni hranici Saudske Arabie lezi Jordansko. Vyrazili jsme tam s Jitkou autem, abychom se tam setkali s druhou casti vypravy, s Akelou a Brkem, a stravili pak spolecne cely tyden v teto biblicko-islamske krajine.

Jordansko mi ucarovalo nejen kvuli svym pamatkam (clovek jako by chodil bibli), ale hlavne kvuli "duchu nabozenske svobody", kterou nasinec zrejme normalne neciti - ale pokud tam prijedete ze Saudske Arabie, tak ten pocit je silny. Najednou vidime kolem sebe zeny, nejen turistky, ktere nejsou cele v cernem. Ktere sice maji vetsinou prikryte vlasy satkem, ale rousku pres oblicej uz mene casto; mnohdy maji zapadni texasky a barevne bluzy (ne, sukne ukazujici nohy neuvidite na mistnich ani v Jordansku). Kolem, zejmena v Madabe, jsou i krestanske kostely (ty jsou v Saudske Arabii zakazane). Mesit je ovsem prevaha. Jeden mistni Arab po kratkem rozhovoru mi to rekl jasne: "Welcome back to life!".

Videli jsme toho hodne (ono je Jordansko nevelka zeme), ale doba byla kratka a tak jsme se obcas logicky nevyhli syndromu "jestlize je utery, musime byt v Belgii". Ale stalo to za to. Jordansko se relativne bezpecna zeme, kde se snazi vyjit vstric turistum. Neni to ale "vnucujici". Neni to jako v Maroku, kde si nemuzete prohlednout jediny suvenyr, aniz by vam obchodnik uz nenabizel vsechno od tretek az po vlastni sestru. Cestuje se tady v poklidu.

Madaba, s obyvatelstvem z jedne tretiny krestanskym, je milym (i kdyz porad hlasite arabskym) mestem s mnoha pamatkami z byzantske ery, zejmena mozaikami v kostelich. Ta nejznamnejsi mozaika z pocatku letopoctu zobrazuje mapu Palestiny a sirsiho okoli. Ulicky nabidnou jidlo, tureckou i arabskou kavu a "shishu" (vodni dymku).

Okolo je Mt.Nebo, kde Mojzis videl Zaslibenou zemi a kde je nekdo udajne pochovany. Pod horou je reka Jordan s mistem, kde krtil Jan Krtitel, a to i samotneho Jezise Nazaretskeho. Reka je zklamanim, je mala, spise potucek, ale ten pocit, ze jste pet metru od Izraele a ze o tomhle miste sni vsichni krestani sveta, je povznasejici. I v tom horku.

Mrtve more ma neuveritelnych 30% mineralu, takze se v nem opravdu neda moc plavat, spise sedet na hladine. Cerne bahno, kterym se turiste radi mazou a ktere, spolu s jinymi mineraly, ma mit terapeuticke ucinky, je nejspise asfaltoveho puvodu. Mrtve more totiz obcas (spise v ramci nekolika desetileti) vyvrhuje asfalt. Ten byl v minulosti exportnim zbozim, mimochodem, jak nekde zjistil Brko, se i pouzival pri balzamovani v Egypte.

Cesta Jordanskem pokracuje na jih, uzemim s pamatkami na Rimany (Umm Al-Rasas) i na krizaky (hrad Al-Karak). Vrcholem kazde navstevy Jordanska je ovsem Petra. Misto znovuobjevene v 19. stoleti a plne ve skale vytesanych hrobu a pamatek na ruzna obdobi.

Nasli jsme zde krasne barevne skaly, nekolik geokesi a Jitka si tu vyvrtla kotnik. Coz bezesporu zpestrilo cely pobyt. Nejdrive jsme ji odvezli na oslu k mistu, kam se dostala sanitka, v nemocnici ji pak na nohu dali sadru a v lekarne jsme koupili berle. Kluci ji pak statecne nosili, kdykoliv jsme prijeli k jine pamatce a nedalo se to videt jen z auta. Konecne je to dokumentovano, tak jako cela cesta, na rajceti tady: http://msenger.rajce.idnes.cz/Jordan_Jordansko/. Nejbizardnejsi byla patrne jeji cesta ve Wadi Rum na velbloudu, na ktereho presedla primo z berli.

Wadi Rum je kouzlo skal, pouste, kanonu a tereniho jezdeni v pisku. Zapadli jsme jen jednou, a zase se lopatkou vyhrabali. Uchvatne bylo i prespani v pousti, druhy den zavrseno vystupem na nejvyssi horu Jordanska (Jebel Umm Adaami, 1834m).

Dohromady jsme (my s Jitkou, tj. vcetne cesty ze Saudske Arabie a zpet) najeli skoro pet tisic kilometru. Silnice nejsou v Jordansku tak dobre jako v Saudske Arabii, je tu zrejme videt, ktera zeme je bohatsi. Benzinovych pump pomalu (nesrovnatelne s Arabii) a benzin drahy. Vubec je Jordansko relativne draha zeme: jeden jordansky dinar je totez co anglicka libra - a v turistickych centrech i jedna kola stoji dinar (fakt je, ze "venku", v malych obchudkach, stoji ctvrtinu ci tretinu). Ale je to z tech arabskych zemi, co jsem navstivil, zatim ta nejprijemnejsi zeme.

Dalsi fotky vystavil na rajce take Akela: http://oldrich.rajce.idnes.cz/Jordansko_2010/.

Po Ramadanu se oslavuje

Leto definitivne skoncilo. Poznavam to, kdyz jedu rano do prace na kole a teplota je jen kolem 27 nebo 28 stupnu. Vypada to porad hodne, ale letni tepta nad tricet jsou uz za nami. Zajimave je, ze i tento maly teplotni rozdil telo tady zretelne pozna. Brzy zacnou i podzimni mlhy, vloni tu byly i povodne z privalovych destu.

Jeste doplneni k Ramadanu. Napsal jsem, ze behem pustu mohou Muslimove pit vodu. Tak to pry neni pravda: vodu behem dne smi pit jen ti, kdo pracuji manualne venku, jinak uplny pust az do setmeni. Ted se tedy ani moc nedivim, ze nejlepe je ten denni cas proste prospat (tomu, komu to prace dovoli). Jitka to vyjadrila pregnantne: "Takovy pust snad ani neni zdravy."

Oteviraci doba obchodu, zejmena pak jidelen a restauraci, behem Ramadanu mi jasna uplne nebyla. Ono to asi neni tak jednoznacne: "setmelo se, muzete jist". Jsou tam vecer zrejme intervaly, kdy se ji a kdy jeste ne. Ma to co delat s modlidbou kolem zapadu slunce. Kdyz jsme s Jitkou, jeste behem Ramadanu, prijeli do Tabuku (mesto v severni Arabii), rekli nam v hotelu, abychom se sli najist. Bylo kolem seste. My to nechali az na sedmou a to uz zase vsechno zavreli - aby vse zacalo zit az kolem desate vecer. Presto jsme nasli na rohu marokanskou hospudku, kde nam mlady majitel pripravil jidlo, ale pak zatahl rolety az na zem, a pozadal nas, abychom jedli pomalu, abychom odchazeli az po modlidbe (na kterou mel sam jit, ale zakaznik je zakaznik, takze zustal s nami a naleval z krasne konvice a z vysky marokanskou kavu s bergamotem).

Po Ramadanu prichazi Eid ul-Fitr, nekolikadenni svatky na oslavu konce pustu. Jmeno svatku znamena doslova "Oslava ukonceni pustu". A tak jako bylo proti islamskemu zakonu se nepostit behem Ramadanu, je nezakonne se behem Eidu postit. Jakmile imani (knezi z mesit) spatri novy srpecek mesic (po 29 nebo 30 dnech Ramadanu), vyhlasi konec pustu a lide zacnou prerikavat specialni modlidbu "takbir" (s rukama viz obrazek) - ktera sice neni prilis novatorska:

Allahu Akbar, Allahu Akbar. La ilaha illa-Allah
Allahu Akbar, Allahu Akbar. Wa lilallahahill Hamd.

[Allah je nejvetsi, Allah je nejvetsi. Neni jineho Boha nez Allaha....Vsechny modlidby jsou k nemu.]

ale zato jeji slova "Allahu Akbar" proletla svetovymi medii, jelikoz si je recitovali piloti 9/11.

Svatky Eid jsou hlavne rodinne svatky, kdy se navstevuji pribuzni, ji se a trochu mene se modli. Ti, kdo nemeli pustu dost, maji jeste moznost po Eidu. Dobrovolne se mohou postit dodatecnych sest dnu v desatem islamskem mesici (Shawwal) - a ocenuje se to. Slova proroka (dejz mu panbuh vecnou slavu) k tomu rikaji:  "Ten, kdo se postil o Ramadanu a pak jeste sest dnu o Shawwalu, ten jakoby se postil cely rok."


Jehneci po marokansku v uzavrene hospudce v Tabuku: