Odsolovani morske vody

Vody rozhodne neni v Saudske Arabii nadbytek. Alespon ne te prirozene. Behem doby, co tady ziji, jsem zazil kratky (i kdyz velmi, az udesne, prudky) dest asi trikrat. Letos nam treba tady v Jeddah jeste neprselo. Stale reky ci prirodni stala jezera v Arabii nejsou vubec. Hlavnim zdrojem je tedy voda podzemni. Te ale take neni dost a je to tzv. neobnovitelny zdroj - az se vycerpa, nebude. Navic podzemni voda by nestacila napojit velka mesta a prumyslove aglomerace. Pridame-li k tomu fakt, ze ropa je tady levna (aspon zatim) a energeticke naklady tedy mnohym moc na srdci nelezi, jsme u ziskavani pitne vody z more odsolovanim (desalinace).

Saudska Arabie je nejvetsi producent odsolene vody z more (rikaji nektere zdroje). Udaj z roku 2006 hovori asi o jednom kubickem kilometru pitne vody za rok. U nas v KAUSTu mame vlastni odsolovaci stanici a v minulych dnech jsem tam byl na exkurzi, tak bych se rad podelil o nekolik zajimavosti.

Odsolovani morske vody se dela v zasade bud vyparovanim (tepelna metoda - anglicky je to popsano treba zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Multi-stage_flash_distillation) nebo filtrovanim vody (membranova metoda nebo take reverzni osmoza). Ve svete se vice pouziva tepelna metoda, ale membrany jsou energeticky sporivejsi (i kdyz kazde odsolovani je energeticky narocne a ochranci zivotniho prostredi z neho nejsou nijak nadseni; vcetne negativniho vlivu na zemedelstvi, kde se odsolenou vodou zavlazuje, aniz by rostliny dostavaly dost zivin; hodne tohle zkoumaji v Izraeli).

KAUST ma membranovou odsolovaci stanici s kapacitou az 42 000 kubickych metru vody (coz je 42 milionu litru) za den. Tedy aspon doufam, ze si ze skoly dobre pamatuji, ze kubicky meter ma tisic litru). Neyuziva se ale plna kapacita, bezne se denne produkuje asi 20 000 kubickych metru pitne vody. Voda se nasava z more a potrubim v delce asi jeden a pul kilometru se privadi do stanice. Je to velmi moderni provoz (konecne jako skoro vsechno v KAUSTu, nezapominejme, ze KAUST ma byt vykladni skrini, co vsechno kral zmuze). Zdejsi morska voda ma asi 42 gramu mineralu na tisic litru; vysledkem filtrace je pak pitna voda, ktera obsahuje ve stejnem poctu litru asi pul gramu mineralu (coz je mene nez mnohe lahvove vody). Pitna voda samozrejme uplne nez mineralu byt nemuze - to by se tezko hodila na pravidelne piti. Odsolovaci stanice i neco na konci do vody pridava (chlorizace aj.).

Sada membranovych filtru - srdce odsolovani

Ptal jsem se, kolik to stoji a jak dlouho to trva. Presna delka procesu se tezko presne meri, protoze proces je kontinualni, ale je to pry asi 30 minut od chvile, co vodni kapka opusti Rude more a nez se objevi v mem kohoutku v kuchyni. Voda ovsem neproudi vzdy primo ze stanice do kohoutku, jsou zde taky zasobniky pro pripad vypadku. Zasoba ale staci jen maximalne na jeden den, protoze voda v zasobnicich rychle ztraci svou kvalitu (zname to vsichni: kdyz otevreme po delsi dobe kohoutek, radeji nechame vodu chvili "odtect").

A naklady? Energie na jeden kubicky meter vody (tedy tisic litru) tady stoji asi ctvrt dolaru. Musime ale jeste pripocitat naklady na mzdy, amortizaci zarizeni a dalsi operacni naklady - pak to dela jeden dolar na kubik. Kdyz to pronasobim: denne KAUST produkuje 20 tisic kubiku, plati tedy denne za vodu 20 tisic dolaru. Jeste ze mame tak bohateho krale.

Potrubi, kterym se odsolena voda rozvadi po kampusu university, je dlouhe 53 kilometru! A vsude je to tataz pitna voda: stejna v kohoutcich v kuchyni, tak ve sprchach a pro splachovani, ale i na zavlazovani deseti tisic datlovych palem, ktere tady po kampusu jsou a kde kazdy jednotlivy strom ma k sobe privedenu trubicku ze zavlazovaci vodou.

Zavlazovani v malem - ale vsude

Zaverem drobnou perlicku: Behem exkurze, mimochodem velmi hezky pripravene, nam porad kladli na srdce, jak je vysledna voda zdrava, dobra, kvalita peclive hlidana (coz nijak nezpochybnuji) a ze bychom tedy meli klidne pit vodu z kohoutku, misto abychom si kupovali lahvovou vody. Na zaver exkurze nam pak v hale nabidli sklenice ovocneho dzuzu a - lahvovou vodu!

Velbloudi

Velbloudi me neprestavaji fascinovat. Kdykoliv jedu na vylet, saham po fotaku, jakmile je vidim. Je jich tu kolem hodne - i kdyz nejsou uplne vsude. Pripada mi to, jako kdyz na ceskem venkove potkavam kravy.

Rozsireni velbloudu ve svete (© Wikipedia)

Velbloudu jsou v zasade dva druhy, jednohrby (neboli dromedar) a dvouhrby. Dromedaru je na svete kolem 14 milionu, tech dvouhrbych jen asi milion. Vetsina z nich jsou domestikovani. Opravdu divoci, volne zijici, velbloudi jsou jen v malem poctu v pousti Gobi. V Australii pak maji vice nez milion zdivocelych velbloudu, ktere drive, v 19. stoleti, pouzivali jako dopravni prostredek, ale kdyz prisla auta, tak je nechali odejit do divociny. Ted s nimi australska vlada ma hodne problemu (a kdyz je chteji strilet, ozyvaji se hlasite pratele zvirat a take saudsko-arabsti bohaci, kteri takove velbloudy chteji z Australie importovat, aby je zachranili).

V jejich hrbu (nebo hrbech) neni voda, ale tuk. Kdyz je takhle pekne tuk stranou od zbytku tela, tak nenapomaha telu udrzet teplo uvnitr, coz se ukazuje vyhodnym v teplych krajich. Nekteri vedci take tvrdi. ze umisteni tuku na vrchni strane velblouda chrani telo pred slunecnimi paprsky. Nekdy se rika, ze metabolizaci (rozkladem) tohoto tuku vznika voda (1g tuku vyprodukuje takto neco pres 1g vody), takze vlastne hrby jsou zasobarnou vody. To ale neni pravda, protoze v horku, ve kterem velbloudi ziji, by potrebovali na takovou metabolizaci hodne kysliku, pri jehoz ziskavani (dychanim) by zase stejne vody ztratili. Hrby jsou v podstate zasobarny jidla na horsi chvile. Nadbytecnou vodu velbloudi uchovavaji ve svych rozredenych telesnych tekutinach. Hlavne ale velbloudi telo umi s vodou velmi dobre hospodarit (napriklad zvlastnim uzpusobenim nozder, ktere cast vydechovane pary zadrzi a vrati nazpet telu, nebo usporadanim ledvin ci nestandardnim tvarem cervenych krvinek). Proto vydrzi velbloudi tak dlouho bez vody.

Je neuveritelne, jak trnite, velmi ostre trnite, kere a stromy muze velbloud ozirat. Ma take velmi dlouhe rasy a usni porost, chranici pred poustnim piskem. I nozdry muze pred piskem uzavirat.

Velbloudi se chovaji pro sve mleko a maso a jako dopravni prostredek. Jejich (velmi suchy) trus se take pouziva jako palivo. V jedne knize jsem take cetl, ze v soucasne dobe jsou velbloudi, hlavne v Saudske Arabii, spise symbolem vaznosti a bohatstvi, aniz by meli az tak velky hospodarsky efekt. Pro beduina je velbloudi mleko kompletni stravou, pry muze vydrzet jen o mleku i pul roku. Maso se ji mene, i kdyz podle Islamu je to dovolena strava (ne tedy treba jako veprove, ktere jak Islam tak judaismus zakazuji). Maso je sice dovolene, ale stav osoby po pozreni velbloudiho masa je necisty, takze se muslimove musi mezi jidlem a modlidbou omyt. Mimochodem, do stejneho necisteho stavu se dostane muz treba i tak, kdyz jde ze sveho domu na modlitby do blizke mesity a potka na ulici zenu. To se pak ma vratit zpet domu, znovu se omyt a doufat, ze uz zadnou zenu znovu nepotka.

V Saudske Arabii jsou take dulezite velbloudi zavody. Nic o nich ale nevim, zatim jsem nemel prilezitost je navstivit. Tak snad o nich nekdy jindy vice.

Hlavni impuls k psani o velbloudech jsem dostal minuly vikend, kdy jsem na off-road vylete skalnatym wadi (udolim) videl kolem mnoho mladych velbloudatek. Konecne, zadny div, je jaro, novy zivot se
rodi. V jednom miste jsem ale najednou videl velbloudici, jak pomaha vstat na nohy uplne malemu potomkovi, ktereho musela porodit pred par minutami. Vedle ni jeste byla nezaschla kaluz krve z porodu.

Prave narozene velbloudatko

Par fotek z nekolika mych poslednich vyletu, kde jsme velbloudy fotili, je na rajceti: http://msenger.rajce.idnes.cz/Saudi_Arabia_-_Rabigh_wadi/.