čtvrtek 25. listopadu 2010

Dotek "Prazdneho koutu"

Interaktivni mapa cesty do Najranu a zpet
Udelal jsem vyletovy okruh - ne nejvetsi, ale take ne zanedbatelny, skoro ctyri tisice kilometru. Tentokrat bez oblibenych kamaradu a bez rodiny, ale zato s novymi prateli z Riyadu, kteri uz maji zkusenosti s jizdou v pousti. Prestoze jsem vice kilometru stravil na asfaltu, ty nejvetsi, a doslova nezapomenutelne zazitky si odnasim z jizdy pousti. Asi to ani nebudu umet presne vyjadrit.

Prvni a treti cast trojuhelnikoveho okruhu bylo jen priblizeni se na start a navrat z cile. Hlavni cast, v kolone tri az ctyr vozu, byla ta prostredni strana, z jihu Saudske Arabie do Riyadu.

Abha a Najran (fotky na rajceti: http://msenger.rajce.idnes.cz/Saudi_Arabia_-_Abha,_Najran/) jsou prastara strediska na obchodnich stezkach, kudy se prepravolaly vonne pryskyrice z Jemenu na sever az do Syrie a Turecka, a kudy proudil i obchod z Indie (proc lode pripluvsi z Indie radeji nepokracovaly dal na sever po Rudem mori, mi ovsem neni jasne). Abha lezi vysoko v horach (pres 2000 metru) a je pro Araby vyhledavanym letoviskem s chladnym vzduchem, ktery odjinud skoro neznaji. Turiste, zejmena pry Japonci, jsou Abhou casto zklamani, protoze tu jsou mlhy, chladno, proste jako u nich doma. Prosel jsem si mesto, prohledl par (dva, vic jich tu uz neni, ustupuji sezonnim hotelum) tradicnich domu a dal za pravdu Japoncum. Cestou do Najranu jsem ale videl tradicnich domu, temer pevnosti, daleko vice. Jsou postaveny z cihel vysusenych z blata se slamou, nekdy prokladanych plochymi kameny. Casto jsou i dnes jeste obyvany - i kdyz jen jako doplnek noveho domu vedle. Architektura je to uz jednoznacne jemenska. A zajimava. Pozvali me se podivat i na strechu takoveho domu (kde meli na cihlach z blata a slamy upevneny satelitni antenu). Take tam dostavam nekolik salku arabske kavy, napoje, ktery je vsechno mozne, jen ne kava, jak ji zname z tureckeho dedictvi. Arabska kava je z neprazenych kavovych zrnek (takze neni cerna) s ruznymi prichutemi. Zde to ale neni obvykly kardamon (zazvorovita rostlina), ale cosi chuti spise pripominajici chilli papricky. Beduini v pousti pry piji kavu jeste ostrejsi, rika se ji pak "muzska kava" a ma mit povzbuzujici ucinky, takze ji se smichem prezdivaji "beduinska viagra".

V Najranu jsou dulezite vykopavky (Al-Ukhdood, stary Najran) sahajici az sedm tisic let pred nas letopocet. Tak jako jinde v Saudske Arabii, i tady je tezke se ve vykopavkach orientovat, nemaji skoro zadne popisky. Nastesti je vedle muzeum - a je to opravdu dobre udelane muzeum. Tam zacinam i verit, ze ty vyryte napisy a obrazky ve vykopavkach jsou skutecne originalni a stare. Vrypu do skal ("rock inscriptions") je vubec v teto oblasti, i dale na sever v poustnich skalach, hodne.

Koukame na hory, ktere jsou uz v Jemenu. Jeste letos v unoru se tam valcilo. Saudsko-arabska armada branila zemi proti jemenskym Al-Quaeda teroristum, kteri maji v neprehlednych horach sve tabory, odkud prinikaji az do Arabie a pasuji sem zbrane, drogy a ideologii. Zacal s tim tady uz Osama Bin Laden, kteremu jemenske hory pripadaly jako vhodny teren k treningu do afganskych hor.

Jedeme na sever a poprve opoustime silnici, abychom nasli nejake geokese v pisku a ve skalach pouste. Je to uzasne. Jsou tu jeste tabory beduinu (ty pozdeji, az pojedeme na vychod do pouste, zmizi), stada velbloudu a krajina, kterou drive putovaly karavany. Teren je zvlneny - na pahorcich jsou zdaleka viditelne obri kamenne "muzici", ktere karavanam signalizovaly, ze je blizko voda ("water marks"). V nektererych zapalovali ohne; byly to vlastne takove poustni majaky. Kouknete se radeji na fotky: http://msenger.rajce.idnes.cz/Saudi_Arabia_-_Bir_Hima_and_the_desert_around/, je to proste pro normalniho Stredoevropana svet jak z Pohadek Tisicu a jedne noci.

Bohuzel nas celou cestu provazeji policejni patroly. Pry kvuli nasemu bezpeci. Rikam bohuzel, jezto jejich prehnana uzkostlivost nam nedovoli prespat primo v pousti, musime rozlozit tabor v blizkosti jejich stanice u silnice. Dale na sever to jde dokonce tak daleko, ze nam jedna policejni smena ukaze, kde taborit, my uz skoro spime, kdyz druha smena nam prijde rict, ze tady byt nemuzeme, ze musime do hotelu. Coz se nakonec ukaze dobre, protoze po noci v hotelu zadna patrola neni kolem nas a my rano vyrazime na dva dny, bez omezujiciho doprovodu, rovnou na vychod, do Empty Quarter, "Prazdneho kouta".


Rozum tu zustava stat. Vsude kolem pisek, v nejruznejsim provedeni, od smesi s kameny po nekonecne pisecne duny. Jedu jak v euforii. Oci se nemaji na cem zastavit - a je tezke si predstavit, ze to podobne pokracuje tisic kilometru; my se ovsem jen slabe cele oblasti "dotykame", vecer taborime asi 150 kilometru od nejblizsi silnice. Chci si vyfotit par rostlinek, zpomaluji, fotim - a uz nevyjedu. Pisek byl tady moc jemny a auto dal samo nemuze. Tak ven, lopatu do roky a vyhrabavat. Ostatni dve auta se vraceji mi pomoci - a obe zapadnou taky (coz me trochu uklidnuje, ze i zkuseni jezdci to nemaji jednoduche rozpoznat, ktery pisek "drzi" a ktery ne). Behem tech dvou dnu zapadneme kazdy jeste nekolikrat. Tady opravdu by nebylo dobre byti sam (a to ze nemame satelitni telefon vypada sice dobrodruzne, ale dobre to neni).

Vecer v pousti je uchvatny. Jeden z nasi skupiny (ctyr lidi) je palestinsky Arab, zna poust - a mne fascinuje, ze je schopny najit v te pustote behem pul hodiny dost vetvicek, aby udelal ohen. Ne ze jej potrebujeme, ale Arabove v pousti proste bez ohne byt nemohou.

Druhy den se ukazuje, ze to tu muze byt fakt nebezpecne. Cesta pres pisecne duny je narocna: cesta se musi najit ocima (ale oci se nemaji na cem chytnout, je tu malo stinu) a pak se jede rychle, aby auto nezapadlo. To vede nas prvni vuz do male kolize: Vyjizdi na dunu, za kterou to bylo dolu sice kratce, ale prudce, takze vuz "pada" na predni masku. Ja sice brzdim vcas, ale zpatky nahoru mi uz pisek nepusti. Spoustim se tedy sunem dolu - a auto to zvladne dobre (na obrazku jsou prave stopy od meho vozu; ty leve, prerusene, jsou od prvniho vozu, ktery, jak vidno, trochu "skocil", stopa je tam prerusena). Posadka prvniho vozu zjistuje skody: narazem rozsekly plastovy kanister navic jeste zaleva cely vnitrek auto benzinem. Auto je nastesti pojizdne (po odstraneni casti predni karoserie a s nadeji, ze se pneumatiky snad neprodrou). Tak se podivejte na fotky (http://msenger.rajce.idnes.cz/Saudi_Arabia_-_Touch_of_the_Empty_Quarter/) a radeji spolu moc neuvazujme, co se vsechno mohla stat hur :-).

Byl to krasny zazitek. Vzpomnel jsem si mnohokrat na Akelu a Filipa, kterym by takove rizeni muselo byt naprostym potesenim. Skoda, ze tu nebyli.

Žádné komentáře:

Okomentovat